Náš lyžák

před 2 roky, 25.1.2016

Vzpomenu-li si na dobu, kdy jsem byla ještě menší, tak vždy, když zazněla slova lyžařský výcvik, běhal mi mráz po zádech. Hrozně jsem se bála tam jet, protože bych si nerada zlomila nohu, nebo si vyslechla posměch ostatních, že mi to na lyžích nejde.
Nezbylo mi tedy nic jiného než jet. Měla jsem strach. Ale ten jsem  překonala, jakmile jsem zjistila, že spousta ostatních spolužáků má stejný problém jako já. Tím pádem jsem se kupodivu začala na hory  těšit. Všechno bylo připraveno, už zbývalo pouze několik hodin do odjezdu. Stačilo jen usnout, jenže já se těšila natolik, že jsem nemohla ani dospat, tak se mi čas neskutečně vlekl.
Nastal den odjezdu. Sraz jsme měli v neděli ve 12:40 hodin před školou. Byla docela legrace sledovat, jak tam všichni čekají a mají vedle sebe položené velké tašky, které ani nemohou unést a k tomu ještě lyže. No co, já nebyla o nic lepší! Když přijel autobus, začali jsme pilně a pokud možno co nejméně chaoticky nakládat věci. Zanedlouho jsme mohli vyrazit. Během cesty bylo veselo. Všichni byli zvědaví, jak to bude všechno probíhat. Po dlouhé a náročné cestě jsme vylezli z autobusu, protáhli se a začali zase vykládat. Poté jsme šli ihned na chatu, která se jmenovala Portáš, a začali se zabydlovat v našem novém domově. Už jen při této činnosti jsme se nasmáli až až. Netrvalo dlouho a paní učitelky si nás zavolaly do jídelny, aby nás seznámily s tím, jak bude celý pobyt na horách probíhat.
Jakmile jsme druhý den došli ke sjezdovce, v duchu jsem si říkala: ,,Ojéé, už je to tady, poprvé v životě se postavím na takovéhle lyže." Ale docela jsem se i těšila, až vyzkouším něco nového a doufala, že mě to třeba začne i bavit. Byli jsme rozdělení do dvou skupin. Nejprve jsme se na kraji sjezdovky učili stát na lyžích, zvedat se ze země apod. Tímto způsobem výcvik probíhal i následujících několik dní, kdy jsme se už pomalu začali přesouvat na velkou sjezdovku. Pokud možno tak, abychom neohrožovali ostatní lyžaře.
Celý den na horách probíhal asi takto: Ráno kolem 7:30 hodin jsme vstali a šli na snídani, poté se hned nachystali a vyrazili na sjezdovku. Ve 14:00 hodin jsme měli oběd, pak jsme si mohli odpočinout a usušit naše věci z dopoledního lyžování. Po odpoledním lyžování jsme se vrátili zpět na chatu až na oběd, po kterém následoval jen zasloužený odpočinek. Následovali už jen výborné večeře a večerní programy, které jsme si užívali. Po večerním programu se zpravidla šlo již umýt a spát (což se ovšem občas taky nepovedlo).
Myslím si, že kdybych měla vypsat opravdu všechno, co se nám na lyžařském výcviku přihodilo, bylo by to na několik dalších stran.

Patricie Gärtnerová