Školní výlet v Permoniu

před 10 dny, 7.6.2019

V pondělí 20.5.2019 se naše 7.třída vydala na školní výlet do Permonia v Oslavanech.
Na výlet nás vezla hodná  paní řidička. V autobuse se hrály hry a poslouchaly písničky. Jakmile autobus zastavil před Permoniem, tak nás zaujala velká sopka a lanové centrum. Hned jsme zamířili do budovy, z které nás instruktoři vzali do věže, kde se všichni rozdělili do skupin a byly nám rozdány čipy. Já s Luckou, Andrejkou a Natkou jsme byli v týmu spolu, náš tým se jmenoval ,,Tygři“. Po vysvětlení, jak fungují čipy, jsme začali plnit úkoly a hledat kódy.

První úkol byl pro všechny stejný a pro některé i obtížný, ale zároveň zábavný. Na náš první úkol jsme se museli obléct do výstroje, protože nás čekalo lanové centrum, při kterém jsme museli být zajištění. Z lanového centra se muselo přelézt do sopky. V sopce jsme hledali zkamenělinu Plateosaura, pod kterým byl ukrytý kód. Po zadání kódu do tabletu jsme šli splnit další úkol, který měl být v pralese. Do pralesa se dalo dostat jen přes bludiště, kterým jsme rychle prošli. Kód byl ukrytý ve vodě pod kládami.

Náš třetí úkol byl v labyrintu, kde se měl najít žebřík a nad žebříkem byly schránky s kódy. Po chvíli hledání jsme žebřík konečně našli, ale měli jsme problém. Ten  byl v tom, že v každé schránce byly tři kódy různé barvy a naše byla žlutá. Tím pádem jsme měli tři kódy, ale který je správný? Štěstí nám přálo hned napoprvé. U tabletu, kde jsme šli zadat kód, byl zrovna náš čtvrtý úkol.

Náš čtvrtý úkol byl ve Verštatu, kde jsme si měli nejprve změřit šroubky a potom otáčet a přitahovat matice. Kolikrát jsme otočili matici, tak takový byl náš kód. Po splnění čtvrtého úkolu jsme šli plnit pátý úkol v záchranářské škole. Do školy se dalo dostat jenom výtahem a pak přes most. Tam jsme měli najít sluchátka, na kterých byl kód. Ze školy jsme zamířili do překopu za štolami.

V překopu za štolami byl náš šestý úkol. Při vchodu do překopu se musel přiložit čip a vyjít chodbou nahoru. Tam jsme hledali rakouský šilink. Po nalezení šilinku, na kterém byl kód, jsme zamířili do úzké a zároveň i nízké chodbičky, kde zhasínalo světlo. V chodbičce jsme se strašně bály a držely se za ruce. Když jsme já s Andrejkou a Natkou už byly venku z temné chodbičky, uslyšeli jsme volat Lucku, která zůstala v temné chodbičce za námi a volala na nás: „ Holky pomóóóc,  já se bojím!“

Po šestém úkolu jsme se šli občerstvit do bufetu, který byl nahoře. V bufetu jsme se dali vynikající křupavé hranolky. Když jsme dojedli hranolky, tak jsme zamířily do věže, kde nás čekal sedmý a zároveň i poslední úkol. V sedmém úkolu jsme museli zvolit správnou a zároveň i nejčastější odpověď v červeném rámečku.

Když jsme všichni zadané  úkoly dokončili, tak jsme zamířili zpátky do budovy,  kde jsme dostali kovové sošky Permoníků. V budově jsme se všichni podepsali do knížky. Po podepsání jsme šli do autobusu. V Brně na Rohlence jsme zastavili a občerstvení do KFC a Mc Donaldu. S holkama jsme šly do Mc Donaldu, kde jsme si daly smoothie a zase oblíbené hranolky. Potom jsme všichni šli zpátky do autobusu, ve kterém jsme  hráli hry a poslouchali písničky. Před školou všichni zjistili, že už je po výletu, na který jsme se týdny těšili.

Tento výlet jsem si móóóc užila.

Kateřina  Sovišová, 7. třída