Velikonoce

před 8 měsíci, 29.3.2021


Velikonoce nejsou jen pondělí, kdy je pomlázka. Věřící se soustředí na Svatý týden, který pondělku předchází. Je posledním časem Ježíšova pozemského života. Připomeňme si zvyky jednotlivých dní tohoto týdne i s datem, kdy se slaví právě letos. Velikonoce jsou totiž pohyblivým svátkem.


Květná neděle (28. března)

Květná neděle je poslední neděle čtyřicetidenního půstu. Křesťané si připomínají příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma, kterého lidé vítali palmovými ratolestmi. V chrámech se začínají zpívat pašije, lidé tam nosí větvičky kočiček k požehnání. Zvyky velí začít s úklidem dům se vymetal zelenými ratolestmi, aby se vyhnaly neřesti a nemravnosti. Zapovězeno bylo cokoli péct, protože by se tím přivolala neúroda.


Modré pondělí (29. března)

V tento den by se nemělo pracovat, to ovšem neplatí pro hospodyně. Ty mohou pokračovat v pořádném úklidu domácnosti. A proč Modré? Zřejmě jde o překlad z německého „blau“, to ale kromě „modrý“ znamená také „neschopný práce“ nebo i „podnapilý“.


Šedivé úterý (30. března)

Kromě pokračování v úklidu a vymetání pavučin nebylo na programu nic zásadního. Úterý má někde označení Šedivé a někde Žluté v obou případech se název odůvodňuje počasím typickým pro tuto dobu.


Sazometná nebo Škaredá středa (31. března)

Podle historie je středa dnem, kdy Jidáš zradil Ježíše. Prý není dobré se tento den mračit, protože by vám to mohlo vydržet celý rok, odtud název Škaredá.Všechny stesky a splíny šlo zaplašit třeba tradičním vymetáním komína po zimním vytápění, odtud zase plyne označení Sazometná. Podávalo se „škaredé jídlo“ často to byl bramborák, který se ale natrhal na kusy, aby nevypadal dobře, i když dobře chutnal. Pozor, nejedná se o Popeleční středu, tou začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi.


Zelený čtvrtek (1. dubna)

Poslední den, kdy se rozeznějí zvony a varhany, pak je nahradí zvuk řehtaček. Zvony prý odlétají do Říma pro požehnánía vracejí se až v sobotuvečer, aby stihly zvěstovat zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Pro křesťany je to den odpuštění. Večerní mší začíná nejdůležitější část liturgického roku, velikonoční třídení. Při mši svaté se připomíná Poslední večeře Páně, před kterou myl Ježíš učedníkům nohy. Uprostřed bohoslužby tedy kněz symbolicky umývá nohy dvanácti lidem. „Zelený“ čtvrtek vznikl také zřejmě z německého „Grűndonnerstag“, staré sloveso „greinen“ znamená „plakat“. Podle jiných pramenů pochází označení od zelených rouch, která se tento den nosí pří bohoslužbě.


Velký pátek (2. dubna)

Den ukřižování a smrti Ježíše Krista je dnem rozjímání a ticha. Bohoslužba na Velký pátek má tři části: bohoslužbu slova, uctívání kříže a přijímání. Tento den se ovšem nese i ve znamení tajemna země měla podle pověr vydávat poklady, vodníci se proháněli na souši na koních a čarodějnice vás mohly uhranout. Bylo zvykem vstát brzy a omýt se v potoce, aby se vás drželo zdraví. Nebylo dobré nic si půjčovat. Půjčená věc mohla být očarovaná. Bylo zakázáno hýbat se zemí a pracovat na poli nebo v sadech. Také se nesmělo prát, protože se prádlo namáčí do vody, ale do krve Krista.


Bílá sobota (3. dubna)

Bílá sobota znamenala konec půstu. Opět se uklízelo, ale také bílilo (asi aby po celotýdenním úklidu bylo zas co cídit). Od toho prý název Bílá sobota. Druhé vysvětlení je, že to je podle roucha nově pokřtěných. Napilno bylo v kuchyni, vařilo a peklo se na Boží hod velikonoční a Velikonoční pondělí. Na pole se nosily křížky z ohořelých dřívek, aby přivolaly úrodu. Dívky a ženy zdobily vajíčka, chlapci a muži pletli pomlázky z čerstvého proutí.


Velikonoční neděle čili Boží hod velikonoční (4. dubna)

V noci ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých, a proto je pro věřící nejvýznamnějším dnem celých svátků právě neděle, tedy Boží hod velikonoční. Dříve to byla příležitost vzít si nové oblečení. Beránek, mazanec, vejce a další velikonoční dobroty se nechávaly světit a každý, kdo přišel na návštěvu, z nich kus dostal. V některých krajích jedli svěcené jídlo vestoje v kostele, jindy jím hospodář z části podělil i zahradu a studni, aby byla úroda a voda.


Velikonoční pondělí (5. dubna)

V našich zemích je tento den zhruba od 14. století ve znamení tradiční pomlázky. Cílem vyšlehání má být omlazení, krása a zdraví dívek a žen. Za odměnu za výprask dostávali muži barevné pentle na pomlázku, zdobená vejce a alkohol, chlapci třeba i sladkosti. V některých oblastech chlapci polévali děvčata vodou, jinde to bylo naopak. Mezi zvyky Velikonočního pondělí bylo i objímání stromů, což mělo člověku dodat sílu. Součástí tradic byl i bohatý oběd.



Plánované akce a aktivity

Žádné aktuality k zobrazení